Průtahy kolem odpadového zákona se odrazí na životním prostředí

Průtahy kolem odpadového zákona se odrazí na životním prostředí

Středa, 11. ledna 2017 — Česká asociace oběhového hospodářství (ČAObH) od počátku jednoznačně podporuje návrh zákona o odpadech z dílny ministerstva životního prostředí, který má projednat Legislativní rada vlády, a obecně snahy o omezení množství odpadů ukládaných na skládky. Zákon je podle ní nezbytným krokem k tomu, aby se přestalo plýtvat se surovinovými zdroji a ukončilo se zavážení české krajiny odpady. 

Proč se dlouhodobě nedaří zákon prosadit? „Nový zákon představuje zcela zásadní změnu přístupu k odpadům, zásadní změnu odpadového byznysu, zásadní změnu odpovědnosti k přírodním zdrojům a ukončení praxe, kdy se ohromného množství odpadu zbavujeme v ČR tím nejhorším možným způsobem – sypáním na skládky. Historicky zlomový návrh zákona tak naráží na silný odpor, zejména na straně skládkařské lobby, která by v důsledku radikálního omezení skládkování odpadů přišla o své zisky,“ říká Milan Chromík z České asociace oběhového hospodářství.

Poplatek za skládkování je v České republice extrémně nízký. Zatímco průměr EU je na hranici 60 eur (1620 Kč), u nás je poplatek ve výši 18,5 eur (500 Kč).

Proti zákonu vystupuje od začátku Česká asociace odpadového hospodářství (ČAOH), která sdružuje 90% odpadových firem v ČR, většinou neschopných transformovat své podnikání orientované na skládkování odpadů. Tato skupina od počátku staví novému zákonu do cesty překážky a obstrukce.

Důležitost přijetí zákona se rozmělňuje v debatách, zda je výhodnější spalování, skládkování, nebo recyklace. Přitom je evidentní, že je třeba jít cestou kombinace všech tří způsobů odpadu – je nereálné myslet si, že vše se dá zrecyklovat, jakkoli vzorně třídíme. Nedává ekonomický smysl recyklovat s vyššími náklady, než je nákup primární suroviny. Vinou nízkého poplatku za skládkování však v systému chybí peníze pro moderní recyklační technologie a odpad končí nevyužitý na skládkách. Přičemž primární myšlenka oběhového hospodářství je odpad jako cennou surovinu znovu využít.

Dalším účinným strašákem v bojkotování návrhu zákona je nárůst nákladů pro občany. I zde je průkazné, že zvýšení skládkovacích poplatků pro občany bude minimální. Dle dopadové studie ministerstva životního prostředí je zvýšení poplatku za skládkování o 1350 Kč (tj. celkem na 1850 Kč) dodatečný náklad ve výši 3,01 % vůči příjmům občanů ČR s minimální mzdou. Varovat před zvýšením poplatku za skládkování jako asociálním krokem je tak liché. Přičemž model výpočtu navíc nepředpokládá, že by docházelo k vyššímu třídění, ke kterému reálně vysoký poplatek za skládkování motivuje. Ten, kdo třídí, se nemusí zvýšených poplatků obávat.

V průběhu měsíců doznal původní návrh ministerstva životního prostředí značných změn a stal se výsostně kompromisním řešením.  Ministerstvo životního prostředí navrhovaným zákonem a souvisejícími vyhláškami, například o podmínkách ukládání odpadů na skládky, jednoznačně vytváří podmínky pro ochranu životního prostředí, pro principy oběhového hospodářství, pro vznik a rozvoj recyklačního průmyslu v České republice. Jeho další odkládání by bylo promarněním historické šance.